Pohled Hazel:

Ťuk.

Jemně jsem zaklepala klouby na dveře jeho pracovny a opatrně v rukou balancovala s podnosem plným jídla. Žaludek se mi svíral. Zase se neukázal v jídelně a já měla strach. Nejen kvůli jídlu. O něj. O nás. O to, jak se tak náhle změnil – z něžného muže, kterého jsem začínala poznávat, zpátky v chladného, odtažitého cizince, jehož jsem zpočátku poznala jako svého manžela.

A všechn