Pohled Hazel

Čekala jsem snad celou věčnost, než vrátný, pan Hayes, konečně otevřel dveře. Zazvonila jsem už dvakrát a srdce mi v neklidném tichu bušilo. Když jsem prošla branou, muži z ochranky neřekli ani slovo, v očích však měli smutek, který jsem nedokázala rozluštit – jako by mě litovali kvůli něčemu, o čem jsem zatím nevěděla.

„Paní, nemůžeme vás pustit dovnitř,“ řekl jeden z nich.

Z jeho sl