Pohled Vanea Silase Adlera

Hleděl jsem do prázdna a nepřítomně točil perem v prstech, zatímco se mé myšlenky tříštily jedna o druhou jako bouřkové vlny. Když padla na kolena a chytila mě za nohy, ztuhl jsem. Nečekal jsem, že to udělá – nečekal jsem, že mě její slzy tak bezcitně protnou.

Pohled na to, jak stékají, jedna za druhou, mě zcela vykolejil. V té chvíli mě přemohla drtivá touha sevřít ji