Z pohledu Vanea Silase Adlera

„Proč na mě tak zíráš?“

Muž středního věku, který vypadal pohublejší, než jak jsem si ho pamatoval, nenuceně seděl na jedné z mých pohovek, oblečený v na míru šité krémové košili s kapsičkou, zastrčené do khaki kalhot, které mu volně plandaly kolem pasu. Přehodil nohu přes nohu, jako by mu ten zatracený dům patřil, a ten jeho samolibý úsměv mi brnkal na nervy.

„Copak