Felixův pohled

Noc doléhala na Raleigh jako varování. Ulice zely prázdnotou, na kdysi živé město až příliš tiché. Dokonce i vítr jako by šeptal, že nás něco sleduje. Stál jsem u auta a prohlížel temný úsek před sebou, čekaje na nevyhnutelné. Od chvíle, kdy začala ta zmizení, už ticho nepůsobilo pokojně. Připadalo mi jako past.

Zachytil jsem svůj odraz ve zpětném zrcátku – unavené oči, zaťatá čelis