Milův pohled

Bezcílně jsem zíral do stropu a nechal pohled bloudit po složitých vzorech, které ho zdobily. Oslnivé světlo lustru vrhalo na můj pokoj hřejivou záři, ale nebyl to pokoj, co mě sžíralo. Byla to Ruby. Jak mohla skončit takhle?

V jednu chvíli byla dokonalá, přímo zářila, a v další – zhroutila se, přímo přede mnou.

„Milo, hádej co!“ Její hlas zněl jasně, oči jí jiskřily a úsměv byl zářiv