Vittoria

V domě se ochladilo v tu chvíli, kdy Dante odešel.

Posadila jsem se na prázdné místo, které zrovna opustil, a prsty lehce přejížděla po opěradle křesla. Ve vzduchu stále visela vůně steaku a horkých těstovin a mísila se s jemným závanem jeho kolínské – temné, syté, s něčím, co mi začínalo být povědomé.

Nevěděla jsem, co mě štve víc – jestli to, že se nečekaně objevil s jídlem, nebo to, že