Slunce nemilosrdně pražilo, když jsem vyšla na prostranství uprostřed pozemku a boty mi křupaly v kamení. Vzduch byl těžký prachem a vůní čerstvě nařezaného dřeva spolu s štiplavým pachem ocelových nosníků, které dělníci právě svařovali k sobě. Obnova už začala, ale zdaleka nepostupovala dost rychle.

„Pohněte s těmi zatracenými paletami do východního křídla,“ štěkla jsem a očima přejížděla dělníky