Dante

Ze sedadla řidiče jsem pozoroval Vittorii, jak se dívá z okna a očima hltá zdánlivě nekonečnou krajinu, která nás obklopovala. Střešní byt, město, všechny ty věci, které tak dlouho stály ve středu mého vesmíru, jsme teď nechali za sebou a vystřídaly je klikaté silnice, zvlněné kopce a občasný záblesk jezera, které leželo uprostřed celého panství.

Podívala se na mě a v očích se jí objevilo po