Když jsme se probudili, Dante toho moc nenamluvil. Políbil mě na čelo, setrval o vteřinu déle, než bylo obvyklé, a pak zmizel u ranních telefonátů se svými bratry. Měl stažené, pronásledované oči způsobem, jaký jsem neviděla už měsíce.

Něco bylo špatně.

A věděla jsem, že je lepší na něj netlačit, dokud sám nebude připraven mluvit.

Měla jsem dost vlastního chaosu, který bylo potřeba zvládnout.

Reko