Vittoria

Ranní světlo líně pronikalo závěsy a rozlévalo se po mramorové podlaze v jemných zlatavých pruzích. Seděla jsem schoulená na pohovce s jednou nohou pod sebou a v ruce mi chladl napůl vypitý šálek kávy. Její chuť už zhořkla, ale přesto jsem dál usrkávala – byla to jediná kotva, zatímco se mi myšlenky divoce rozbíhaly.

Něco bylo špatně.

Dante se od včerejšího večera neozval.

Obvykle to děla