Vittoria

V tomhle skladišti to páchne kovem, olejem a starými tajemstvími – je to moje území.

Zev jde dva kroky přede mnou s deskami zaklesnutými pod paží a těká očima po okolí, jako by čekal, že se ze stínů vyplazí potíže. Je se mnou od mých patnácti; pozná, když mlčím ze špatných důvodů.

Znovu se otočí a pohlédne mi do tváře.

„Šéfová, vy jste nespala.“

Ten chlap má pozorovací schopnosti odstřelo