Dante

Od chvíle, kdy se to všechno seběhlo, uběhl víc než měsíc.

Světla města za oknem auta splývala ve šmouhy zlaté a bílé, ale já je sotva vnímal. Vittoriina ruka na mém stehně mě kotvila mnohem víc než volant. Teplo její kůže pronikalo látkou, jemné, dráždivé, dost silné na to, aby mi rozbušilo tep a donutilo mou mysl zapomenout na všechno ostatní.

Pohlédl jsem na ni a zachytil její tichý pohle