Cassian

Noční vzduch se s nelítostnou ostrostí zakusuje do mého kabátu, cítím jeho kousání i bodání, ačkoli to skoro nevnímám. Jediné, co cítím, je pulzující tep mého vzteku uvnitř mě, oheň, který mi plane v krvi a prostě mě nenechá zastavit, nenechá mě myslet na nic jiného než na to, jak se dostat ke své ženě.

Dante je po mém boku, tichý, smrtící, v očích ledový a vypočítavý klid. Pohybujeme se v