Dante

Válka nezačínala vždycky střelbou. Často začínala zprávou. Jediným řádkem textu, a přesto ničivějším než jakákoli kulka. Stál jsem ve velitelské místnosti a nespouštěl oči z obrazovky ještě dlouho poté, co za mnou Vittoria ztichla.

To jméno mi stále znělo v uších: Bruiser. Neznámý, drzý a dost pošetilý na to, aby ohrozil mou vlastní krev. Zatnul jsem zuby, narovnal ramena a přinutil klid pro