Vittoria

Ráno působilo až příliš normálně. Jako by celý svět jen čekal, až se něco pokazí. Sluneční světlo proudilo okny mé kanceláře a zalévalo všechno hřejivým, příjemným teplem. Na stole ležely úhledně srovnané papíry. Zprávy byly seřazené. Čísla seděla. Všechno to působilo až příliš dokonale.

Poklepávala jsem perem o desku stolu a už poněkolikáté projížděla dokumenty k zásilce. Něco mi zkrátka