Vittoria

Ranní světlo ještě ani plně nedopadlo na těžké závěsy naší ložnice, když jsem ucítila, jak se vedle mě pohnul. Přes mou nohu ležela jeho těžká, teplá noha, majetnická dokonce i ve spánku. Mé tělo pulzovalo doznívající tupou bolestí, sladkou připomínkou předešlé noci – drsné, zoufalé a naprosto nezapomenutelné. Jakmile jsem se však pohnula, hluboko v podbřišku se mi začal svíjet docela jin