Pohled Nataši

Zabalit moje a Daltonovy věci mi netrvá dlouho. Nemáme toho moc, ale vždycky jsme měli všechno, co jsme potřebovali. Vejdu do malého pokoje, který patřil matce. Je v něm jen úzká postel a noční stolek. Její oblečení leží úhledně složené v rohu místnosti. Přejedu rukou po vršku hromádky a vnímám tu známou látku. Neměla jsem to srdce její věci nosit ani poté, co z nich vyprchala její