„Jak?“ zašeptám, ale on mě slyší.

„Nevím, miláčku, ale stalo se. Torin ani já nestrpíme, aby o tobě někdo takhle mluvil. Nikdy bych tě nezradil, Tesso,“ řekne a v hlase se mu mísí obavy. Odtáhnu se a zadívám se mu do očí.

„Já vím, Kaelene. Věřím ti. Potřebuju, aby ses uklidnil a nechal mě to vyřešit jako ta drsná Luna, kterou jsem.“ Usměje se a dovolí mi otočit se v jeho náručí, ale nepustí mě.