Máma se usměje a vtiskne mu polibek na tvář. „Děkuji ti, lásko. Asi bychom to měli jít říct Nat a Daltonovi,“ říká máma. „Mami, je Nat v pořádku? Předtím se na mě usmála, ale působilo to nuceně.“ „Nic neříkala. Pojďme jim říct o tom stěhování. Možná přijdeme na to, co ji trápí,“ odpoví máma.

Když se vracíme k Daltonovu pokoji, dveře jsou pootevřené natolik, že vidíme Nolu sedící na klíně Nat, kt