Když uslyším to osudné křupnutí, Corbin ochabne. Mé oči okamžitě vyhledají Luminin pohled a očekávají zdrcení, ale vidím v nich jen úlevu. Opatrně položí jeho tělo na podlahu. V myšlenkách se okamžitě přesunu k Heleně. Vědět, že je po něm, a vidět to na vlastní oči, jsou dvě různé věci. Sehnu se a nabízím Lumině ruku, abych jí pomohl vstát.

Přitáhnu si ji do náručí. Když ji takto držím, připomíná