Pohled Noly

Běžím dál, i když slyším, jak na mě tolik lidí volá. Nezastavím se, dokud nejsem venku ze sídla smečky a neproběhnu okolními stromy. Přenechávám kontrolu Nově. Promění se, roztrhá naše oblečení a běží, jako by nám šlo o život. Jakmile jsem odsunuta do pozadí její mysli, snažím se zahnat obraz Daltona, který se právě vytahoval z Jolenina těla. Ten obraz jako by se mi vypálil do paměti.