Když vstoupíme do domu smečky, lituji, že jsem nezůstala u Zlacené větve. Smečka stále slaví Daltonovy narozeniny. Mnoho jejích členů si mě měří zmatenými pohledy. Všimnu si babičky a Nat, jak kráčejí k nám. Co jsem však spatřila až příliš pozdě, byl Dalton mířící k nám z opačné strany. „Nolo, prosím tě, musím s tebou mluvit,“ vyhrkne Dalton.

Když se mu podívám do očí, poznám, že plakal. Kéž bych