Možná mě nemůže označit, ale Malachi mě s Ronanem neucítí. Bohyně ví, že mu nejsem dlužna ani špetku věrnosti. Přeruší polibek a něžně mě položí na postel. „Vím, že bychom neměli, ale od včerejška, co jsi odešla, na tebe nedokážu přestat myslet.“ V hlavě mi vytanou ranní slova lékaře. „Ronane, prosím, chci, abys mě učinil svou. Miluj se se mnou. Chci nosit tvé dítě.“ Úsměv, který se mu rozlije po