Když se dveře otevřou, jsem v šoku, když vidím, že je otevírá ta malá elfí děvka. Malachi sedí za svým psacím stolem a v obličeji má jasně vepsané podráždění. „Můj králi, omlouvám se, že vyrušuji, ale musíme s vámi mluvit o naléhavé záležitosti.“ Vstane a zapíná si sako od obleku. „My?“ pronese to jediné slovo tázavě. „Já a věštkyně, můj králi.“ „Můžu odejít, Malachi. Zdá se, že to, co potřebují p