Pohled Noly

Měkké rty se přitisknou k mým a vytrhnou mě ze spánku. Po kůži mi tančí mravenčení, jak mi prsty sjíždějí po tváři. Zamrkám, otevřu oči a dívají se na mě ty nejkrásnější čokoládově hnědé oči. „Dobré ráno, moje Nolo.“ „Proč mám pocit, že jsi vzhůru už nějakou dobu?“ „Bude ti připadat divné, když řeknu, že jsem se díval, jak spíš? Pořád nemůžu uvěřit, že jsi tady. Tak dlouho jsem věřil,