Pohled Noly

Jakmile Soren odejde, zamířím k Burkeovi, jehož oči mě bedlivě sledují. „Burku, můžeme si promluvit v kuchyni?“ Beze slova přikývne a následuje mě ven z místnosti. Jakmile osamíme, otočím se k němu. „Burku, chci ti poděkovat za všechno, cos udělal, abys mi pomohl dostat se sem. Obětoval jsi své bezpečí i čas, abys mi pomohl, a za to ti budu navždy vděčná. Vážím si toho, že jsi souhlas