Slzy se mi koulely po tvářích a mé tlumené vzlyky postupně přešly v pronikavý, srdceryvný nářek. V tu chvíli mi bylo úplně jedno, jak se cítí Tristan.

Nakonec přestal a zjemnil hlas, aby mě utišil. Jenže čím víc mě konejšil, tím hlasitěji jsem plakala.

Když viděl, že na mě neplatí něžné domluvy ani drsné výhrůžky, přestal mluvit a jen mě držel v náručí.

Jakmile se stavidla slz jednou otevřela, byl