Tristan přikývl. Přestože uběhlo jen pár hodin, vypadal, jako by zestárl o celé roky.

Z převozu do nemocnice jsem byla vyčerpaná a brzy jsem usnula.

Druhý den ráno mě probudil rozruch. Když jsem otevřela oči, uviděla jsem sestru, jak mi vyměňuje kapačku. Promnula jsem si spánky a zeptala se: „Kdo se to venku hádá?“

Sestra se v půli pohybu zarazila a odpověděla: „To je pan Tristan a slečna Mercerov