Krátce nato jsem zespodu zaslechla zvuk startujícího motoru Tristanova auta.

Byla jsem stále ospalá, a tak jsem brzy po jeho odchodu znovu usnula.

Když jsem se probudila, bylo už devět hodin. V okamžiku, kdy jsem otevřela oči, mi zazvonil telefon – volal Tristan.

Ještě v leže jsem hovor zvedla: „Haló?“

„Už jsi vzhůru?“ Zněl, jako by měl dobrou náladu.

„Ano.“

„Vstaň a nasnídáme se spolu. Počkám na