Na chvíli jsem byla poněkud zmatená.

Když viděl, že čekám na odpověď, zkroutil rty do úsměvu a popíchl mě: „Dej mi pusu a já ti to řeknu!“

„Nesmysl!“ Nevšímala jsem si ho. Prošla jsem ty dokumenty pečlivě, neměla by tam být žádná chyba. Pravděpodobně šlo jen o jeho obvyklou podezíravost.

Odložil složku, vzal mi z ruky papíry, které jsem se právě chystala podepsat, a řekl: „Podívám se na to sám, a