„Na spaní je ještě brzy. Pojďme na chvíli ven,“ řekl Tristan a odložil misku.

Mrkla jsem na hodiny a viděla, že je osm. Jistě, je to ještě docela brzy, ale...

Vstala jsem a namítla: „Ale pořád prší!“

„Půjdeme, až pršet přestane.“ Ve svých plánech byl opravdu neústupný. Když odložil misku, stáhl mě za sebou na pohovku.

Po chvilce pronesl: „Myslím, že bys měla začít chodit na procházky a tak. Těhotn