Právě když jsem se chystala vstát, chytil mě za ruku a přísně pronesl: „Až dojíš, Leon tě odveze zpátky.“

Položila jsem si hlavu na stůl, našpulila rty a zadívala se na Tristana psíma očima. „Tristane... bereš mě vůbec jako člověka, nebo jsem pro tebe jen domácí mazlíček?“

Povytáhl obočí, přisunul ke mně čerstvě přinesený ovocný džus a s něhou v hlase řekl: „Kdo by stál o tak zlobivého mazlíčka?“