Slunce stálo v nejvyšším bodě a teplota dosáhla denního maxima. Když se Tristan vrátil, seděla jsem na pohovce v obývacím pokoji, pot ze mě jen lil a já tupě zírala do prázdna.

Jakmile si všiml krůpějí potu na mém čele, zvýšil hlas a vyčítavě spustil: „Plánuješ snad dostat úpal a zabít tím i to dítě?“

Věnovala jsem mu netečný pohled a neřekla ani slovo. Potom jsem ho bez povšimnutí obešla a odešla