Skoro jsem na to zapomněla. Rychle jsem mu odepsala a v duchu už plánovala cestu za Declanem a Clarou do města V, protože jsem je neviděla celou věčnost. Když jsem si to v hlavě spočítala, uvědomila jsem si, že Clařinu dítěti už jsou nejspíš dva měsíce.

Vtom mi někdo prudce vytrhl telefon z ruky. Trhla jsem hlavou vzhůru a pohlédla do Tristanových obsidiánově černých očí. Se zamračením jsem se zep