Ať jsem se vzpírala sebevíc, nevšímal si toho a místo toho mě napůl panovačně konejšil.

Zaťala jsem mu nehty do kůže, divoce ho škrábala a klela: „Jsi parchant, Tristane!“

„To jsem!“

Začala jsem mít podezření, že se za celou tu dobu nedotkl žádné ženy, protože se choval jako vyhladovělá šelma a bez zábran si mě bral.

Když bylo po všem, opřel se o čelo postele a zapálil si cigaretu.

V tlumeném svět