Příkrý neonový nápis nad dveřmi pohotovosti vrhal ostré, krvavě rudé světlo na sterilní chodbu. Cormac přecházel po linoleu. Jeho těžké kroky se rozléhaly v dusivém tichu. Prohrábl si třesoucími se prsty rozcuchané vlasy, hruď se mu zvedala s každým trhavým nadechnutím. Na dlaních mu stále ulpíval kovový pach krve. Marniiny krve. Pouhá vzpomínka na její bledé, bezvládné tělo v jeho náručí mu svíra