Když to Blythe uslyšela, tvář jí smrtelně zbledla. Špičky prstů se jí lehce zachvěly, když zaťala ruku v pěst. Jak sevření zesílila, nehty se jí zaryly do jemné dlaně.

Ostrá bolest ji přivedla zpět k sobě. Byla nesmírně sklíčená, přesto však zvedla bledou tvář k Torinovi a pronesla mírným, chápavým tónem: „Torine, to nevadí. Věřím, že k tomu máš své důvody.“

Torina lehce překvapilo, ja