Černé auto se řítilo vpřed. Marnie seděla na sedadle spolujezdce. Žaludek měla jako na vodě, na její bledé tváři se však nezračil téměř žádný výraz.

Torin si všiml jejího lhostejného postoje, tolik odlišného od dřívějška, a náhle se v něm probudil nevysvětlitelně zvláštní pocit.

Nakonec jí jen zastrčil neposlušné dlouhé prameny vlasů za ucho a s chladnou tváří pronesl: „Cítíš se ublížená, že se vr