Marnie ronila tiché slzy a prosila bezohledného muže nad sebou. Nemohla si pomoct a celá se třásla. Torin už úplně zešílel – vůbec ji neviděl ani neslyšel.

Ať už prosila nebo plakala sebevíc, veškeré její úsilí bylo marné.

Tak strašně to bolelo!

Bolest byla to jediné, co cítila; pronikala až do nejhlubších zákoutí její duše. Bylo to takové mučení, že už to nedokázala snést.