„Tak jo, projdeme si to ještě jednou, Gideone.“ Nervózně přikývl. Parkovali jsme přímo před velkolepou branou sídla rodu Vaneových.

„V podstatě se na tebe po celou dobu nalepím jako klíště.“

„A teď ten důvod proč?“

Otočil se ke mně s prosebným výrazem: „Vážně to musím říkat nahlas?“

Neoblomně jsem kývla a on si s povzdechem podvolil. „Protože se mi nedá věřit, když je poblíž Ryker.“

„Hodný kluk. P