Nemohla jsem usnout. Nejenže Kaelenova vůně zažraná do povlečení byla až k zbláznění omamná, ale navíc jsem v sobě cítila takový... neklid. Nedokázala jsem se zbavit pocitu naprosté zlomenosti, a tak jsem většinu noci strávila vsedě na posteli a občas mrkla na jediný telefon, který jsem nenechala u Aspen, abych zkontrolovala čas. Čím déle jsem do tmy civěla, tím větší úzkost mě přepadala při čekán