„Je mi to líto, ale já s vámi jít nemůžu, a Aspen taky ne!“ vykřikl Finnick, zatímco ho Kaelen držel za ucho. Upřímně řečeno jsem se bála, že mu ho utrhne z hlavy, jak se mu nohy kymácely ve vzduchu.

„A proč ne?“

„Pusť sakra to moje ucho, a pak ti možná odpovím!“ vyštěkl.

Kaelen ke mně vzhlédl a prohodil: „Sienno, chtěla bys—"

„To je jedno, dokážu tu bolest ignorovat,“ vyhrkl Finnick. Všimla js