Když temnota ustoupila, ocitl jsem se v důvěrně známém lese kousek od území naší smečky. Byl jsem dezorientovaný a zmatený. Věděl jsem, že se to stane, ale vůbec jsem nečekal, že to bude až tak... skutečné. Závan větru jemně chladící kůži na mých pažích, vůně borovic deroucí se do nozder, chuť vlastního potu na jazyku, když jsem si olízl rty. Bylo to naprosto ohromující a byl jsem si jistý, že v u