**Kieran**

Když slunce zapadlo, byli jsme už na okraji území smečky Karmínového měsíce. Vzduch byl prosáklý vyděšeným vzrušením i smutkem z dočasného loučení, zatímco jsme se všichni smiřovali s myšlenkou, že dnes v noci mohou vyhasnout životy. Kaelen věnoval Sienně sladký polibek na rozloučenou a tiskl ji k sobě po dobu, která se zdála být věčností. I on jí dal slib, že se vrátí – zašeptal ho něž