MAEVIA

Dlouhou chvíli po odchodu z domu kodexů jsem stála pod širým nebem a dovolila si volně dýchat. Zítra se sem nevrátím jako návštěvnice, ale jako někdo, na koho čeká poctivá práce.

Cesty neutrálního města byly stále plné vlků z mnoha různých teritorií. Jejich pachy se mísily ve vzduchu, ale nikdo z nich neznal mé jméno ani se nestaral o mé postavení.

Vítala jsem to.

Než jsem se vrátila na pan