MAEVIA

Zaklepání na dveře mé komnaty se ozvalo krátce po rozednění. Sotva jsem zamhouřila oka. Noc se vlekla nesnesitelně pomalu a v mysli se mi dokola převalovaly tytéž myšlenky, dokud první světlo nezasáhlo úzká okna pevnosti.

Zaklepání se zopakovalo.

Vstala jsem z kraje postele a přešla ke dveřím.

Když jsem otevřela, stála za nimi Talia se sepjatýma rukama.

„Dorazil smečkový léčitel,“ řekla tiš