MAEVIA

Horský vzduch byl až nepříjemně ostrý, když jsem překročila hranici chrámu. Každý krok po kamenné stezce s sebou nesl zvláštní lehkost, jako by se ve mně něco uvolnilo a už nikdy znovu nenapnulo.

Moje vlčice se už nenatahovala ven.

To zjištění mě mělo vyvést z míry, ale nestalo se tak. Pouto, které kdysi pulzovalo jako druhý tlukot srdce, vybledlo v cosi vzdáleného, téměř bezvýznamného.

Dok