MAEVIA

Přítomnost za mými zády mi zmrazila krok ještě dřív, než jsem dosáhla horní podesty. Ruka mi sevřela zábradlí schodiště a v tiché chodbě se mi zbystřily všechny smysly.

Okamžitě jsem se otočila, ale spatřila jsem jen stíny táhnoucí se chodbou. Neklid ustupoval jen pomalu a já odměřeným krokem pokračovala ke Clařiným komnatám.

Den byl dlouhý, ale vřelost, kterou jsem zanechala v Moonshieldu,