MAEVIA

Kočár jel po dlážděné cestě vedoucí pryč od bran pevnosti. Kola hlasitě drnčela o nerovný povrch. Seděla jsem v úzkém prostoru naproti Torinovi.

Během prvních minut cesty ani jeden z nás nepromluvil.

Lampy uvnitř vrhaly tlumené světlo na dřevěné stěny. Vzduch v kočáře byl napjatý. Torin mě mlčky pozoroval.

„Takhle pokračovat nemůžeme,“ řekl.

„Už se stalo,“ odpověděla jsem.

„Tato situace poš